Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vítr-Lucie Vondráčková

8. 10. 2007
Ať si říká kdo chce svý,
on přijde, já to vím,
zvládne jedním mávnutím,
to s čím tu zápasím,
jen když smůla blíž se zdá,
až málem vítězí,
ptám se jakej může tak být
ten, co z dálky přichází.

Ať je jak vítr,
ať ví co chce přitom sám
sobě se dovede smát
jak zvláštní a zvlášť
ne kam vítr tam plášť
a má sílu které neodolám
ať je jak vítr,
nikdo ho nespoutá
jen když on sám bude to chtít,
dřív tajfun a hráč
teď můj vánek a stráž
a když k ránu snad má chuť zas jít.
Neuletí.

Jiným zdá se dávám
pít až do dna trápení,
mý srdce že zůstává
v tý skále míle vzdálený,
čím víc pouť tam je dlouhá,
tím víc jich odradím,
On na nic dál už nečeká
a prostě sám mě pohladí.

Ať je jak vítr,
ať ví co chce přitom sám
sobě se dovede smát
jak zvláštní a zvlášť
ne kam vítr tam plášť
a má sílu které neodolám
ať je jak vítr,
nikdo ho nespoutá
jen když on sám bude to chtít,
dřív tajfun a hráč
teď můj vánek a stráž
a když k ránu snad má chuť zas jít.

Ať je jak vítr,
ať ví co chce přitom sám
sobě se dovede smát.

Co vidím, slyším,
cítím, všechno mu dám,
na tohle velký vzkříšení
čekám dál a to doufání je k zbláznění,
s větrem v zádech, ať blíží se k nám,
teď už nesmí to vzdát,
uvěřím, že on má tu už vát napořád.

Ať je jak vítr,
ať ví co chce přitom sám
sobě se dovede smát
jak zvláštní a zvlášť
ne kam vítr tam plášť
a má sílu které neodolám
ať je jak vítr,
nikdo ho nespoutá
jen když on sám bude to chtít,
dřív tajfun a hráč
teď můj vánek a stráž
a když k ránu snad má chuť zas jít.

Ať je jak vítr,
ať ví co chce přitom sám
sobě se dovede smát
jak zvláštní a zvlášť
ne kam vítr tam plášť
a má sílu které neodolám
ať je jak vítr,
nikdo ho nespoutá
jen když on sám bude to chtít,
dřív tajfun a hráč
teď můj vánek a stráž
a když k ránu snad má chuť zas jít.

Ať je jak vítr,
ať ví co chce přitom sám
sobě se dovede smát

Ať je jak vítr!
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář